 Bitva u Znojma....jpg)
Co se týče počtu nasazených vojáků, francouzská armáda u Znojma výrazně převyšovala svého protivníka. Je ale nutno podotknout, že zatímco jednotlivé francouzské sbory se na bojišti seskupovaly postupně a z různých směrů, rakouská armáda se pohybovala v relativně kompaktním celku a byla proto zpočátku údernější. Francouzů by bylo na bojišti 11. července večer asi 100 000, část jednotek však už do bojů vůbec nestihla zasáhnout. Na rakouské straně byly do boje zapojeny také prapory dobrovolníků. Tam patřila takzvaná zeměbrana (landwehr), složená z místních branců, která měla jít do zbraně vždy v době ohrožení země a hájit domácí půdu. Zřízena byla krátce před válkou z roku 1809. Například znojemský kraj postavil v roce 1809 celkem tři prapory zeměbrany, které se v širším okruhu zúčastnily i bitvy u tohoto někdejšího krajského města.
Druhý den těžkých bojů
Bitva trvala dva dny. 10. července se nejtěžší a nejdůležitější boje odehrávaly hlavně u obce Dobšice. Ten den ale bitva ještě nebyla rozhodnuta. Výstřely z pušek a rány z děl oznamovaly i příchod následujícího dne. Ještě v průběhu noci dorazil k oblekovickému mostu sbor maršála Massény (bývalá obec Oblekovice je dnes místní částí Znojma). Hned v osm hodin ráno 11. července zahajuje Massénův sbor palbou z děl útok na most, který je Francouzi dvakrát dobyt a hned zase ztracen. Před devátou hodinou koordinovaně útočí Marmontova bavorská pěší divize od Dobšic a tlačí Rakušany až k městu. Jednotky maršála Massény nakonec dobývají i oblekovický most. Sám maršál boje sledoval z druhého břehu Dyje. Kvůli své poraněné noze se jich nemohl osobně zúčastnit, což ho dost popudilo. Svůj vztek si prý vyléval na svém okolí, a tak nejeden z mužů v jeho bezprostřední blízkosti možná schytal nějaký ten pohlavek nebo kopanec. Špatnou náladu naopak rozhodně neměli jeho vojáci z 18. řadového pěšího pluku. Ti totiž obsadili bohatý premonstrátský klášter v Louce, který je dnes součástí Znojma, a k jejich velké radosti jim do rukou padly i hojně zásobené klášterní vinné sklepy. Hned se pustili do konzumace lahodné kořisti. Netrvalo dlouho a sotva stáli na nohou. Údajně se motali natolik, že měl jejich velitel Legrand plné ruce práce s tím, aby je přinutil dál bojovat. Inu, ne nadarmo se říká, že manévry krajem vína měly v historii vždy negativní dopad na bojeschopnost té či oné armády a výrazně zpomalovaly její přesuny. Francouzské posily v čele se samotným císařem se na horizontu v prostoru nad Dobšicemi objevily kolem desáté hodiny. Napoleon se ihned ujímá velení ze svého stanoviště mezi Dobšicemi a Suchohrdly.
V odpoledních hodinách se nebe nad Znojmem zatáhne a na zem se začínají snášet mohutné dešťové kapky. Unavení vojáci jsou na kůži promáčeni. Co je však mnohem horší, vlhkost nesvědčí ani střelnému prachu. Protože pušky přestávají sloužit svému účelu, bojuje se na bodáky. Dílčí úspěchy se střídají na obou stranách. Francouzi se dostávají až k městu Znojmu, vzápětí je ale obránci odrážejí zpět do Starého Šaldorfa až k mostu přes řeku Dyji. V jiném směru, mezi obcemi Přímětice a Únanov, se ve velkých masách střetává francouzské a rakouské jezdectvo. Císařsko-královské jezdectvo složené z většiny z Čechů, Moravanů a Slezanů, ale i Maďarů, je ve své době považováno za jedno z nejlepších a na bojišti dělá čest svému jménu. Francouzi přes ně nemohou prorazit a přehradit ústupovou cestu rakouské armády k Moravským Budějovicím. Kolem šesté hodiny večer se arcivévoda Karel dovídá o příchodu 3. francouzského sboru maršála Davouta. Je mu jasné, že teď už proti němu stojí protivník mnohem početnější. Další aktivní odpor by téměř jistě znamenal katastrofu. Proto arcivévoda posílá svého náčelníka štábu Wimpfena do Suchohrdel s nabídkou příměří, kterou francouzský císař přijímá.
Napoleon a Prokop Diviš v Louckém klášteře
Po skončení bojů se Napoleon vypravil do farnosti Louka, kde si prohlédl areál premonstrátského kláštera. Ten založil znojemský kníže Konrád Ota společně se svou matkou Marií v roce 1190. Dlouhodobá přízeň Přemyslovců, první české knížecí a královské dynastie, přinášela klášteru řadu majetkových výhod. Díky tomu se brzy stal jedním z nejvýznamnějších center duchovního i hospodářského života jihozápadní Moravy. Převážně barokní podobu získal klášter v 18. století. Původní plán na výstavbu monumentálního areálu byl však naplněn jen z poloviny, protože roku 1784 byl klášter zrušen. V první polovině 18. století zde působil jako převor a později i jako farář světoznámý vynálezce Prokop Diviš. Ten se kromě duchovního života zabýval také pokusy s elektřinou. Vytvořil první uzemněný bleskosvod na světě. Po návštěvě louckého kláštera se francouzský císař vydal na cestu do Vídně. Přímo do města Znojma už tedy Napoleon nezamířil. O pár let dříve, při svém tažení na Slavkov, však ve městě byl. Tehdy bydlel v domě měšťana Schultze, který je dnes známý pod jménem Ugartův palác. Nachází se na Horním náměstí a najdete v něm i stylovou „napoleonskou“ restauraci. Napoleonův pobyt v domě připomíná pamětní deska umístěná na zdi domu. Francouzský císař se svou suitou se ve Znojmě zdržel jen jeden den, a to z 18. na 19. listopadu 1805, kdy odjel směrem k Brnu. Po bitvě tří císařů se Francouzi do Znojma opět vrátili. Vyčerpané město pak opustili až v lednu 1806.
Pestrá škála památek i živé sochy
Znojmo je i dnes místem, které stojí za návštěvu. V historickém středu nevynechejte prohlídku Daunova paláce v pozdně barokním stylu, který byl při okupaci v roce 1809 sídlem francouzského generála Massény (tato událost je připomínána informační tabulí v průjezdu). Zajímavá je rovněž unikátní památka přemyslovského knížecího hradu – románská rotunda svaté Kateřiny, ale i Znojemský hrad, kostel svatého Mikuláše, vyhlídková radniční věž, Muzeum motorismu nebo Znojemské podzemí s komplexem podzemních chodeb. Labyrint pod centrem města je budovaný ve čtyřech patrech pod sebou a tvoří ho zhruba 30 km chodeb a patří k největším bludištím ve střední Evropě. Netradiční procházku v podzemí, které patří mezi TOP výletní cíle jižní Moravy, doplňuje i expozice Tajemné znojemské podzemí, která návštěvníkům přiblíží pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály nebo vězeňské kobky. V letním parnu se můžete osvěžit na městské plovárně nedaleko louckého kláštera. K dopravě mezi nejzajímavějšími památkami ve městě můžete využít turistický vláček. V centru Znojma jsou v létě k vidění dokonce živé sochy historických velikánů – samotného Napoleona či Vivaldiho.
