3 / Jatka na Zelném trhu

Jednooký generál Kutuzov

V čase před samotnou bitvou u Slavkova, která proběhla 2. prosince 1805, protáhla část ruské armády ustupující před Francouzi kolem města a zamířila dále k Vyškovu. Jen vrchní velitel spojenecké armády generál Kutuzov se svým štábem přenocoval v Ditrichštejnském paláci na Zelném trhu. Tento ruský generál v armádě sloužil už od šestnácti let. Vynikal skvělou pamětí, výmluvností a údajně byl lstivý jako liška. Vyznamenal se například při rusko–tureckých válkách, kde ale utrpěl vážné zranění. Kvůli tomu, podobně jako další slavní vojevůdci Jan Žižka nebo Admirál Nelson, oslepl na jedno oko.

I slavný Jára Cimrman (fiktivní postava univerzálního českého génia vytvořená dramatiky Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem) proto pokládal svým žákům v hodinách dějepisu otázku: Kterému světovému vojevůdci mohl jeho spolunocležník před spaním říct “Zavři oko a spi”?

a) Janu Žižkovi 
b) Admirálu Nelsonovi 
c) generálu Kutuzovovi

Nebudeme vás napínat, stejně se jedná o malý trik. Správná odpověď je za a) Jan Žižka. Ani Nelson, ani Kutuzov totiž nerozuměli česky.

Ruského generála dnes připomíná bílá pamětní deska umístěná na zdi Ditrichštejnského paláce na náměstí. O kousek dál, v Dominikánské ulici číslo 2, upozorňuje jiná pamětní deska na dalšího poraženého z bitvy u Slavkova. Tím nebyl nikdo jiný než František Habsburský. Je zajímavé, že ve skutečnosti byl Františkem I. i II. V roce 1792 nastoupil na trůn jako císař Svaté říše římské národa německého (její součástí byly i rakouské a české země) a nesl jméno František II. Ve stejném roce se stal i českým a uherským králem. V roce 1804 se nechal korunovat císařem rakouským. Když v roce 1806 Svatá říše římská zanikla, přišel o titul římského císaře a nadále zůstal jen císařem rakouským jako František I. a králem českým a uherským. Pro město Brno se stal významným i proto, že díky jeho dekretu vzniklo Moravské zemské muzeum, tehdy známé jako Františkovo.

Srdcem dnešního Moravského muzea je právě Ditrichštejnský palác na Zelném trhu. Například díky výstavě Zaniklý život na Moravě se můžete i vy, tak jako kluci z Cesty do pravěku (postavy z populárního fantasticko-naučného českého filmu pro děti), ocitnout v prvohorách a seznámit se s nejznámějšími moravskými zkamenělinami. V dalších expozicích pak můžete obdivovat nejrůznější archeologické nálezy z území Moravy a nebo třeba sbírku nerostů.

Trh se zeleninou nahradila ohromná dobytčí jatka

Po Kutuzovově odjezdu a obsazení Brna Napoleonovými vojsky se v budově knížete Dietrichsteina v Biskupském dvoře ubytoval francouzský maršál Lannes. Pěkný výhled z okna ale zrovna neměl. Zelný trh se totiž v té době změnil v obrovská krvavá a páchnoucí jatka. Francouzi po městě Brně denně žádali 26 000 liber masa, což odpovídalo asi 23 kravám. Z dvorů a osad v okolí odváděli sedláci dobytek a Francouzi ho poráželi přímo na náměstí. Na hygienické normy se tehdy ještě tolik nehledělo, a tak bylo všude cítit výrazný odér dobytčích zbytků.

Významnou úlohu sehrála v té době i další známá stavba na Zelném trhu – divadlo Reduta, dnes asi nejstarší dochovaná divadelní budova ve střední Evropě. Francouzi tam po bitvě u Slavkova drželi ruské zajatce. Později si tam francouzská armáda zřídila i nemocnici a převážela sem zraněné vojáky, kteří byli převozu z bojiště schopni. Ostatní ranění pak zůstávali v lazaretech poblíž slavkovského bojiště, jako třeba ve Šlapanicích nebo Ponětovicích. Jedním z těch, koho zdravotníci převezli do Brna, byl i těžce raněný generál Thiébault. Rána, která prošla jeho tělem, způsobila kromě poškození orgánů i neuvěřitelných sedm zlomenin. Nikdo mu nedával mnoho šancí na přežití. V předtuše jeho blízkého konce pronesl krátkou pohřební řeč i sám Napoleon: „Nemůže být krásnější smrt,“ řekl na adresu generála. Díky skvělé práci lékařů ale generál jako zázrakem utekl hrobníkovi z lopaty. Nejmenší radost tím určitě udělal Kajetánu Unterweegerovi, správci tiskařského domu v Orlí ulici, kde se po operaci zotavoval. „Generál má svého chirurga, komorníka, kuchaře, tři sluhy, čtrnáct koní a osm mužů eskorty. Obsadil šest pokojů, které jsem všechny musel vytopit. Bůh stůj při mně! Nevím, co všechno budu ještě muset opatřit a dodat,“ zoufal si.

Celý interiér divadla Reduta byl svým válečným využitím dost poničen. To nakonec zruinovalo tehdejšího nájemce divadla Mayera, který Brno roku 1807 opustil. Dnes je Reduta součástí brněnského Národního divadla. Spojuje tradici s moderním divadlem i historii s dneškem. Návštěvníkům nabízí české premiéry z oblasti činohry, opery a baletu.

Dávné časy připomíná kašna Parnas nebo Brněnské podzemí

Němým svědkem pobytu francouzské armády ve městě a zároveň dominantou Zelného trhu je barokní kašna Parnas. Tu byste při poznávání Brna určitě neměli pominout. Uprostřed kašny vyrůstá skalnatý útes, v jehož spodní části uvidíte mytického hrdinu Hérakla. Ten drží v jedné ruce kyj a druhou rukou si přitahuje řetěz se strážcem podsvětí – psem Kerberem. Dalším turisticky zajímavým místem je Brněnské podzemí. Jedna z jeho částí se nachází přímo pod Zelným trhem. Pokud se rozhodnete pro jeho prohlídku, zdoláte 212 schodů a budete se pohybovat 6 – 8 metrů pod povrchem náměstí. Uvidíte historický vinařský sklep, alchymistickou dílnu, ukázky uchovávání potravin i mučicích nástrojů. Další částí brněnského podzemí je Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím. V Brně pod kostelem svatého Jakuba na Jakubském náměstí je také k vidění druhá největší kostnice v Evropě. Lidé zde najdou desítky tisíc lidských koster a rovněž hrobku známého obránce Brna před Švédy – Raduita de Souches.