 Lednicka facka.jpg)
Vznik obelisku na počest rakousko-francouzského míru
Podle nápisu na obelisku bylo podnětem k jeho stavbě uzavření míru v italském městě Campo Formio mezi Rakouskem a Francií osm let před slavnou bitvou u Slavkova. Bílý lednický obelisk nechal v roce 1798 postavit starší bratr známého účastníka slavkovské bitvy Jana I. z Lichtenštejna - Alois Josef I. Také on, stejně jako jeho slavnější sourozenec, nastoupil do rakouské armády, a to přestože jako šlechtic mohl být od vojenské služby osvobozen. Dlouho však ve službě nevydržel, neboť měl chatrné zdraví. Po odchodu z vojny se začal věnovat své největší zálibě - lesnictví a zahradnictví. Okolo rodových sídel vysadil mnoho stromů rostoucích v zámoří, a to z estetických i ekonomických důvodů. Byl to také on, kdo zkrášlil lednický park ornamentními stavbami a začal měnit ráz krajiny v lednicko-valtickém areálu. Po jeho brzké smrti se stal jeho nástupcem a dědicem rodových majetků právě Jan I., který dovršil bratrovo dílo.
Zvelebování Lednice Lichtenštejny
Jméno rodu Lichtenštejnů je velmi intenzivně spjato s historií jižní Moravy. Lednici rod získal v průběhu 14. století a držel ji déle než 600 let. Lednické panství se tak stalo nejstarším majetkem, který zůstal na Moravě nepřetržitě v rukou jednoho rodu až do 20. století. Tisíce turistů každoročně přijíždějí obdivovat překrásný romantický zámek v Lednici, který sloužil jako letní sídlo. Vznikl na místě původní gotické tvrze a řemeslníci ho postupně během osmi století několikrát přestavovali. Jeho podoba byla ovlivněna čtyřmi uměleckými slohy – gotikou, renesancí, klasicismem a novogotikou. Tím zámek získal dnešní pohádkový vzhled.
Lichtenštejnové patřili mezi nejstarší šlechtické rodiny ve střední Evropě. Linie celého rodu započala Jindřichem I., který ve 13. století získal panství okolo Mikulova. Lichtenštejnové byli nejbohatším rodem na Moravě, rozsáhlé pozemky jim přinášely obrovské zisky, které jim umožňovaly budovat honosná sídla a zvelebovat svá panství. Jako své sídlo si zvolili nedaleké Valtice, o kterých si ale povíme až později. Mezi významné členy rodu v souvislosti s napoleonskými válkami patří již zmiňovaný polní podmaršálek a později generál jezdectva Jan I. z Lichtenštejna, který se spolu se svým bratrancem generálmajorem Mořicem z Lichtenštejna zúčastnil slavkovské bitvy. První jmenovaný patřil mezi nejváženější rakouské generály a diplomaty, ctil a respektoval jej i sám Napoleon. V roce 1805 a 1809 byl císařem Františkem pověřen jednáním o příměří s francouzským vítězem.
S přírodou Lichtenštejnové vytvořili dokonalý pár. Romantickou krajinu zlatavých polí, zelených lesů a květin doplňují vybudované rybníky a mnoho nádherných staveb. Nikoho asi nepřekvapí, že se kraji říkalo „Lednice a její zahrady“ nebo „Zahrada Evropy“. V roce 1996 ocenili jedinečnost Lednicko-valtického areálu i odborníci a zapsali jej do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Lednicko-valtický areál je považován za největší uměle vytvořené území v Evropě. Největší podíl na rozkvětu Lednice měli Lichtenštejnové, kteří zámek a zahrady několik století obhospodařovali a zkrášlovali.
Okolí zámku nadchne i náročné turisty
Lednický zámek obklopuje nádherná zahrada ve francouzském stylu s geometrickou přesností a symetrií úprav. Ten pak přechází v rozsáhlý anglický park. Kromě stovek květin, záhonů, živých plotů, kašen či soch ji zdobí také několik menších zámečků a staveb. Pokud se rozhodnete pro návštěvu, určitě byste neměli vynechat prohlídku zámeckého palmového skleníku, který je nejstarší stavbou tohoto druhu v Evropě. Téměř stometrový skleník se subtropickými a tropickými rostlinami převážně z Jižní Ameriky vznikl na popud Jana I. z Lichtenštejna už v 19. století. Mimo to vás jistě zaujme i umělá jeskyně grotta, která se nachází přímo pod zámkem. Jako poklad v ní objevíte umělé či skutečné krápníky - dovezené z Moravského krasu - nebo figuríny z lednických pověstí. Uprostřed zámeckého parku je k vidění i rybník, který stál nemalé peníze. Jeho výstavba tehdy činila kolem milionu zlatých, což bylo pro představu asi desettisíckrát více než věno bohaté nevěsty. Také samotné budování bylo zajímavým procesem. Trvalo sedm let a podílelo se na něm na sedm set lidí, údajně zde pracovali i francouzští zajatci z napoleonských válek. Zámecký rybník tvoří jen střípek ze soustavy rybníků, které v Lednici a jejím okolí najdete. V lednickém parku se tyčí dokonce i věž, napodobenina minaretu, ze které duchovní v muslimských zemích svolávají věřící muslimy k modlitbě. Lidové báchorky praví, že se při stavbě tohoto minaretu používalo spirálovité lešení a zedníci se na ně báli vylézt. Jejich strach prý zahnal až jistý císařský kaprál, který se rozhodl, že nahoru vyjede i s koněm a zvládl to, aniž by se stavba pohnula.
Válka roku 1809 a obsazení Lednice
Kromě obdivuhodné práce architektů a umělců podobu Lednice poznamenala i válka. 10. dubna 1809 překročila rakouská armáda řeku Inn, čímž začala válka páté protifrancouzské koalice. Boje se následně přesunuly na Moravu. A právě ve spojitosti s posledními operacemi 5. koaliční války obec obsadil batalion 13. lehkého pluku Davoutova armádního sboru. Ten se totiž po uzavření příměří vrátil na území Mikulova, Valtic a Lednice, kde jednotky tábořily až do podpisu schönbrunnské mírové smlouvy v říjnu téhož roku.
