Morava Napoleonská
evropské dějiny na dosah
můj výlet
16 / Slavkov u Brna, nebo Austerlitz?

Kaple sv. Urbana


GPS: 49.1700008N, 16.8886150E

16 / Slavkov u Brna, nebo Austerlitz?

přechozí další

Historie města Slavkov u Brna sahá opravdu daleko. To dokazuje i městský znak z roku 1416, jeden z nejstarších v České republice. Teprve po bitvě tří císařů se však stal Slavkov světoznámým. I když ne tak docela. K lítosti všech hrdých Slavkovanů je tento název užívaný jen v českém a slovenském prostředí. Do povědomí cizinců se město zapsalo pod německy znějícím jménem Austerlitz, což ale souvisí s němčinou jen okrajově. Slovo Austerlitz má svůj český původ. Je totiž zkomolenou a v průběhu století proměněnou podobou názvu osady Novosedlice, která kdysi stála na místě dnešního Slavkova. Při pokusech starých písařů přepsat název do němčiny se objevovaly tvary Nouzedeliz, Nausedlitz, Neusserlic, Nausterlitz, až nakonec zůstalo jen slovo Austerlitz. Zrod názvu pak neobjasnil nikdo jiný, než významný český historik a politik František Palacký.

Napoleon a slavkovští pávi

Město Slavkov u Brna nám toho může o Napoleonovi mnoho vyprávět. V lidových vyprávěních se o francouzském císaři dochovaly i zajímavé pověsti. Už jsme zmínili, že po vítězné bitvě se Napoleon ubytoval ve slavkovském zámku, v rodovém sídle Kouniců, kde si dopřál odpočinku. Jednou si prý vyšel na procházku do okolí zámku a při ní spatřil slavkovskou raritu -  hejno pávů, které chovali v panském dvoře. Tehdy byl jejich pasákem prostý chlapec, který je denně pásl na polích mezi zámkem a oborou. Když Napoleon uviděl pávy, dal chlapci znamení, aby je přihnal blíž. Ten udělal, co si přál. Ptáci s překrásně zbarvenými péry se pyšně promenádují po cestičce. Jejich ladné krůčky dokonale odpovídají jejich vznešenosti. Úplná pastva pro oči. I sám císař se krásné podívané na velebné ptáky nemůže nabažit. V této chvíli se pasáček vyznamenal. Vyškubl pávovi dvě péra a podal je Napoleonovi: „Děkuji,“ řekl potěšený Napoleon a odměnil chlapce penízem. Říká se, že paví pera přinášejí neštěstí. Co všechno mohl chlapec tímto činem způsobit?

Sláva rodu Kouniců překračovala hranice Českých zemí

Rod Kouniců ovlivňoval kromě zámku i architektonickou tvář dalších částí Slavkova. V renesančním slohu dali Kounicové na slavkovském náměstí vybudovat radnici a další měšťanské domy. Tento starobylý hraběcí a později knížecí moravský rod je zajímavý také tím, že někteří z jeho členů se stali osobnostmi evropského významu. Například Dominik Ondřej Kounic, který byl předním diplomatem a říšským vicekancléřem Svaté říše římské národa německého. Rod byl také spřízněný s rakouským knížetem Metternichem. Klemens Metternich začínal v mládí jako vyslanec na saském dvoře. Díky své diplomatické kariéře cestoval po celé Evropě. Vrcholem jeho vzestupu byl post rakouského ministra zahraničních věcí a pak i státního kancléře, vlastně prvního ministra císařské vlády. Díky jeho diplomatickému umu povstalo Rakousko znovu jako velmoc. Většina státníků ho ale neměla příliš v lásce. Například Napoleon o něm prohlásil: „Každý občas lže, ale lhát neustále, to je přespříliš.“ Kromě politiky byly Metternichovou vášní i ženy. Díky sňatku s bohatou Eleonorou Kounicovou, vnučkou předního diplomata 18. století a slavného kancléře Marie Terezie Václava Antonína Kounice, se jako přistěhovalec z Porýní dostal mezi špičky vídeňské dvorní společnosti. Kounicům tak vděčil za počátek své závratné politické kariéry. Metternichovou zásluhou bylo po další porážce Rakouska v roce 1809 zpečetěno nové spojenectví s Francií sňatkem arcivévodkyně Marie Louisy s Napoleonem. O pár let později to byl zase on, kdo se přidal ke koalici proti Napoleonovi a inicioval na podzim roku 1814 svolání Vídeňského kongresu, který zajistil Evropě na několik desetiletí mír.

Místem posledního odpočinku rodiny Kouniců je kostelík sv. Jana Křtitele na předměstí Slavkova nazvaném Špitálka. Pod jižní částí kostela najdete jejich rodinnou hrobku, ve které jsou uloženy i ostatky knížete Václava Antonína z Kounic.

Kaple sv. Urbana, ochránce vinařů

Po prohlídce historického centra Slavkova se můžete vydat na místa, kde si před bitvou tří císařů zřídily stanoviště francouzské stráže. Díky výhledu z tohoto kopce, nacházejícího se severně nad městem, mohli vojáci pozorovat přípravy nepřítele jako na dlani. Na kopci stojí kaplička svatého Urbana. Jeho svahy pokrývaly ještě v 19. století vinohrady. Proto není divu, že je kaple ve tvaru kříže zasvěcena právě patronovi všech vinařů a zahradníků - svatému Urbanovi. Z těchto míst bylo také výstřelem z děla oznámeno, že spojenci postupují od Olomouce k Brnu. Kaplička ale sloužila vojákům i jinak. Když bylo potřeba, stala se dokonce skladištěm nebo dočasným domovem pro koně, což se na jejím stavu značně podepsalo. Protože byla během pobytu vojáků silně poškozena, musela se zbořit. Netrvalo ale dlouho a v letech 1858 - 1861 na stejném místě vyrostla její dvojnice. Od kaple je pěkný výhled široko do kraje.

V blízkosti zámeckého parku milovníci sportu jistě ocení golfové hřiště s překrásným výhledem na zámek. Letní měsíce také svádí k návštěvě místního koupaliště. Najdete tady například padesátimetrový bazén pro plavce anebo dětský bazének. Sportovce dále určitě potěší kurty na plážový volejbal nebo basketbalové a nohejbalové hřiště. Motorističtí nadšenci se zase mohou zúčastnit automobilových závodů do vrchu nebo Oldtimer festivalu (koná se poslední víkend před letními prázdninami), na který se sjíždějí auto a motoveteráni z celé České republiky i střední Evropy.




Mohlo by Vás zajímat