V místních kronikách se o těchto těžkých časech dochovaly záznamy. „Války francouzské dosti naše městečko zasáhly. Roku 1805 panoval velký nedostatek a následkem toho i velká drahota. K dovršení drahoty přivalila se do našich krajů vojska francouzská,” píše tišnovský kronikář Petr Svoboda.
„Špitálka“ v Černé Hoře
Po krvavém střetnutí zřizovali vojáci všude, kde to jen bylo možné, nemocnice pro ošetřování raněných. V Černé Hoře se lékařské zákroky prováděly v domě zvaném „Špitálka,“ který již za dávných časů sloužil pro ošetřování místních chudých. „Ubytováni zde byli asi rakouští ranění a nemocní, snad i Rusové, neboť lazarety či nemocnice francouzského vojska byly soustředěny hlavně v Brně a v nejbližším okolí. Z raněných a nemocných mnoho tu zemřelo. Pochováni byli v blízkosti již tehdy tam stojící boží muky,“ popisuje autor pamětí městyse Josef Pilnáček. Věrnou repliku původních božích muk, která musela ustoupit stavbě silnice, dnes najdete nedaleko kruhového objezdu, kde se kříží cesty z Černé Hory do Bořitova a z Brna na Svitavy. Dnes Špitálka slouží jinému účelu - v budově najdete restauraci.
Obdivuhodný pivovar s dlouhou historií a neorenesanční zámek
V době bitvy tří císařů museli místní vojákům odevzdávat například i bečky vína a nejspíš i pivo, se kterým je Černá Hora spojena především. Francouzští vojáci se především dožadovali vína, když ho však nebylo, spokojovali se i s pivem. V Černé Hoře se totiž nachází nejstarší fungující pivovar na Moravě. První přímý doklad o jeho existenci pochází již z roku 1530.
Pokud vás zajímá historie a výroba piva, určitě navštivte šedesátiminutovou prohlídku, která je samozřejmě zakončena ochutnávkou. Mezi další turistické zajímavosti obce patří budova školy od známého českého architekta Bohuslava Fuchse nebo neorenesanční zámek, který je ale bohužel veřejnosti nepřístupný.
V červenci roku 1866, za prusko-rakouských válek a po porážce Rakouska v bitvě u Hradce Králové, se na zámku jednalo o uspořádání poválečných poměrů ve střední Evropě. Francii zastupoval jako zprostředkovatel Vincent hrabě Benedetti, vyslanec Napoleona III. (synovec Napoleona I.). Benedetti se zde sešel s velitelem pruské armády von Moltkem a pruským premiérem Otto von Bismarckem, který se později stal prvním premiérem Pruska a zároveň prvním v řadě říšských kancléřů sjednoceného Německa. K uzavření příměří mězi oběma válčícími stranami pak došlo na zámku v Mikulově.
Rájecká zámecká obrazárna je pastvou pro oči
Napoleonskými taženími bylo nemile zasaženo i rájecké panství. Po bitvě museli místní odvádět množství potravin pro hladové krky vojáků do brněnských vojenských zásobáren. Spojitost s napoleonskými válkami a Francií má zejména místní rokokově-klasicistní zámek. Při jeho prohlídce uvidíte stovky obrazů, zejména díla barokních a romantických malířů. Vlastenecky pojatá romantická díla vznikala jako ohlas podobných tendencí v Anglii či Francii, ale také jako aktuální reakce na ohrožení habsburské říše během napoleonských válek.
Jedinečnou chloubou zámku je knihovna se šedesáti tisíci svazky, která patří mezi největší zámecké knihovny v České republice. Nachází se zde i původní vydání Velké francouzské encyklopedie. Jistě vás zaujme také zámecká zahrada ve francouzském stylu s perfektně střiženými trávníky a mistrně upravenými keři, na kterou navazuje anglický park. S obcí Rájec-Jestřebí je neodmyslitelně spojen i šlechtický rod Salm-Reifferscheidt-Raitz. Zakladatelem moravské větve jinak velmi rozvětveného rodu Salmů byl starohrabě Antonín Karel Salm-Reifferscheidt, který v roce 1763 koupil rájecké panství. Kromě rájeckého a blanenského panství vlastnil ještě staré rodové dominium v Ardenách, o které však jeho potomci později přišli. Co do činění s tím má Napoleon Bonaparte? Právě on jim totiž majetek zabavil. Antonín Karel Salm-Reifferscheidt pracoval po celý svůj život ve dvorských službách. Díky vysokému vzdělání byl vychovatelem Josefa II. a dokonce nejvyšším komořím Marie Terezie. Jeho syn Hugo proslul jako budovatel známých blanenských železáren.
V obklopení jeskyní a krápníků
Město Rájec-Jestřebí je pro svoji polohu označováno jako Severní brána Moravského krasu, což je jedna z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě. Tamní krásná příroda láká k procházkám i návštěvě místních neuvěřitelných přírodních útvarů. Mezi ně patří Sloupsko-šošůvské jeskyně tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Kateřinská jeskyně známá unikátními hůlkovými stalagmity anebo Punkevní jeskyně. V poslední jmenované jeskyni se mohou zájemci plavit po podzemní říčce Punkvě. Mimo to mohou svou návštěvu zpestřit o prohlídku dna světoznámé propasti Macocha, která dosahuje hloubky až 138,4 metru.