 V Suchohrdlech.jpg)
Památný Napoleonův dub
Je 11. července 1809, druhý den bojů, které se do historie zapsaly jako bitva u Znojma. Z vyvýšeniny u Suchohrdel, kde se nacházel košatý dub, dává Napoleon rozkaz všem volným jednotkám k přesunu do prostoru Přímětic, což je bývalá obec a dnes místní část Znojma. Následně Napoleon zahajuje obchvat rakouského levého křídla s cílem proniknout k silnici na Moravské Budějovice a odříznout ústup rakouských vojsk k Jihlavě. V blízkosti stanoviště se zdržovala i proslulá císařská garda, která francouzského císaře doprovázela od Vídně až ke Znojmu. Původní strom na místě nehledejte. Už několik desítek let zde nestojí. V roce 1931 byl na místě vysazen nový dub. I přesto si dnes můžete z původního Napoleonova dubu prohlédnout alespoň jeho část. Torzo kmene je totiž uloženo v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Během bitvy u Znojma byla v obci Suchohrdly v místech, kde dnes stojí dům číslo popisné 2, rozložena polní ambulance 11. sboru francouzské armády. Ta prováděla ošetření raněných i složité amputace přímo v terénu. Naproti budově tehdejší ambulance se pravděpodobně pohřbívala mrtvá těla vojáků do hromadného hrobu.
Napoleon přijímá příměří i navzdory svým maršálům
Suchohrdly jsou spjaté i se závěrečnou fází bitvy u Znojma. V budově statku zvaného Červený dvůr se 11. července 1809 nacházel generální štáb francouzské armády, kterému velel proslulý maršál Berthier. Ten prý měl skoro jako jediný odvahu Napoleonovi předávat špatné zprávy a činil tak dokonce dobrovolně. Tentokrát ale žádné nepříjemné novinky tlumočit nemusel, spíš naopak. V odpoledních hodinách na statek dorazil náčelník rakouského štábu generál Wimpfen, kterého poslal s nabídkou příměří arcivévoda Karel. Napoleon vzápětí svolal poradu velících maršálů a generálů. Ti mají po chvíli jasno. „Navrhujeme příměří odmítnout,“ řekli jako jeden muž. Byli si totiž jisti svým vítězstvím a chtěli nepřítele porazit a neukončit bitvu přijetím nabízeného příměří. „Krve už bylo prolito dost,“ pronesl však Napoleon a navzdory jejich jednotnému rozhodnutí nabídku přijal. Měl pravdu. Střetnutí stálo život přes 3 000 Francouzů a jejich spojenců a více než 5 000 životů vojáků rakouského císaře Františka. O půl osmé večer nařídil francouzský císař klid zbraní. Dohoda o příměří pak byla na statku písemně uzavřena 12. července 1809 v časných ranních hodinách. Z pověření Napoleona ji podepsal maršál Berthier. Na druhé straně ji svým podpisem stvrdil náčelník štábu císařsko-královské rakouské armády baron Wimpfen. Zmiňovaný statek je dnes v soukromých rukou. Nachází se nedaleko křižovatky ve směru na Kuchařovice. Historické události vám tady připomene informační tabule.
Jakmile se u Červeného dvora všechny záležitosti dořešily, rozjeli se pobočníci z obou štábů k bojujícím sborům. Museli kvapem ohlásit nově schválené příměří a zastavit boje. Řada sborů ale příměří ignorovala. Někde dokonce boje dál pokračovaly. Důsledkem toho se pobočník maršála Massény a jeden z pobočníků z rakouského generálního štábu museli pohybovat v prostoru vídeňské křižovatky a poblíž louckého kláštera a mávat bílými šátky v rukou. I přesto jim trvá poměrně dlouho, než od sebe nepřátelské strany oddělí. Stálo je to hodně psychických a fyzických sil a navíc museli kličkovat mezi výstřely, které na ně více nebo méně úmyslně pálili vojáci z obou stran.
Znojemská dohoda o příměří byla uzavřena na jeden měsíc se čtrnáctidenní lhůtou pro eventuální vypovězení. Její podmínky byly pro Rakousko, podobně jako v bitvě u Slavkova, velice kruté. Francouzi si nárokovali obsadit celý znojemský i brněnský kraj. Rakousko se navíc muselo vzdát rozsáhlých částí svého území, což bylo v říjnu 1809 finálně potvrzeno vídeňským (či schönbrunnským) mírem. Důsledky znojemského příměří dokládá i záznam ve znojemské farní kronice.
„Dnes 11. července vstoupilo v platnost příměří, po kterém nepřítel obsadil brněnský a znojemský kraj. Po 110 dnů měl každý dům 2-4-6-10, také i více mužů v bytě a dobrém zaopatření, ty musel každý občan ze svých vlastních prostředků vydržovat, jako nepřátelé se Francouzi chovali slušně.“
U Znojma se bojovat nemuselo
Na bitvě u Znojma je paradoxní jedna věc. Z množství historických pramenů totiž vyplývá, že k bojům vůbec nemuselo dojít. Císař František totiž k Napoleonovi vyslal s první nabídkou příměří i tentokrát knížete Lichtenštejna už 7. července. Vyjednavač ale Napoleona nemohl najít, protože mu francouzští velitelé sborů nechtěli sdělit přesné místo císařova pobytu. Kdyby Lichtenštejn tenkrát Napoleona zastihl, pravděpodobně by se příměří uzavřelo o několik dní dříve a znojemská bitva by se již neodehrála.
Pokud se rozhodnete pro výlet do Suchohrdel, určitě byste měli kromě mladšího bratra památného dubu navštívit i takzvanou Zvoničku z roku 1829. Tato kulturní památka vás jistě zaujme Zvonem svobody, který byl pojmenován po slovanských věrozvěstech jako Cyril a Metoděj. Pro další informace navštivte informační centrum které sídlí v tzv. Havranově domě. Po 2. světové válce byl předán veliteli partyzánů Indrovi Bohuslavovi, jehož přezdívka byla Havran. Když obec opouštěl, objekt jí věnoval. Dnes je zrekonstruovaná budova sídlem knihovny; v objektu se rovněž nachází ubytovací kapacity a vinný sklípek.
