 Francouzi ve Valticich.jpg)
V prosinci 1798 táhly přes Valtice směrem do Itálie ruské jednotky vedené vojevůdcem Suvorovem. Rusko tehdy bylo ještě spolu s Rakouskem a Velkou Británií členem druhé protinapoleonské koalice. Velice schopného generála Suvorova poslal Rakousku na pomoc ruský car Pavel. Po překročení Alp rusko-rakouská armáda proti Francouzům několikrát triumfovala. Poté ale začalo docházet mezi spojenci ke sporům. Přestože měl Suvorov v rozhodování přislíbeny nejvyšší pravomoci, z Vídně přicházely striktní instrukce o dalším postupu. Rusové nakonec pro nespokojenost s rakouskou podporou z druhé protifrancouzské koalice v říjnu 1799 vystoupili.
Napoleonova armáda zabírá třetinu Rakouska
Po porážce rakouské armády u Ulmu v roce 1805 vtrhl Napoleon přes Znojmo a Pohořelice poprvé na Moravu. Potom, co Napoleon ve slavkovské bitvě zvítězil, pochodovaly Valticemi zástupy rakouských a ruských zajatců. Za nimi přišla v těsném závěsu tyfová epidemie. Do 8. ledna 1806 bylo ve městě přes 11 000 mužů a 5 000 koní. Počet lidí obývajících Valtice tak během chvíle narostl asi na pětinásobek.
Válečné události Valtice znovu postihly několik let po bitvě tří císařů. V souvislosti s bitvou u Znojma z července roku 1809 obec obsadila část vojáků ze sboru francouzského maršála Davouta. Místní obyvatelé tehdy nemohli ani zdaleka tušit, že se francouzská okupace protáhne na celé čtyři měsíce, tedy až do uzavření vídeňského míru. Ke konci bitvy u Znojma totiž Rakousko znovu přišlo s nabídkou příměří, k čemuž Napoleon svolil pod jednou podmínkou: „Do uzavření definitivního míru obsadí má vojska třetinu Rakouska.“ Jak řekl, tak se i stalo. Napoleonova armáda zabrala znojemský a brněnský kraj včetně Mikulova a také Valtice a severní část Dolního Rakouska. Čtyřměsíční okupace Napoleonovým vojskem se místním stala pohromou. Kvůli vysokým peněžitým a naturálním dávkám se mnoho lidí propadlo na pokraj bídy.
V obklopení šťavnatých bobulí
Historie města spojená s vínem je však mnohem radostnější. Vinná réva se ve Valticích pěstuje více než dva tisíce let. Mimořádný talent pro péči o šťavnaté hrozny měli i Lichtenštejnové, kteří si ve Valticích postupně vybudovali oslňující rodové sídlo. Na konci 14. století získal Valtice Jan I. z Lichtenštejna, hofmistr rakouského vévody Albrechta III. Od té doby bylo valtické panství až do 20. století majetkem rodu a od roku 1560 i rodovým sídlem. Lichtenštejnové se o město starali důkladně a pečovali o jeho zvelebení. Jejich místnímu výstavnému zámku se stejně jako kdysi Vyškovu přezdívá „Moravské Versailles“. Z pohledu od hlavního schodiště před zámkem má totiž dominanta Valtic podobný tvar jako známá francouzská památka.
O spojitosti mezi Lichtenštejny a vínem vypovídá fakt, že už v roce 1858 pořádal Jan II. z Lichtenštejna v zámecké jízdárně první výstavu vín. Lahodný mok tekl doslova proudem, koštovalo se zhruba ze dvou tisíců lahví. Návštěvníci byli nadšení. Z jednoho rohu místnosti se ozýval zpěv, z druhého zvonivý smích. Snad jediná chybička této úspěšné akce spočívala v tom, že si lidé nemohli odnést ochutnané víno domů. To bylo možné až o půl století později, kdy se pořádaly první Valtické vinné trhy. Od té doby zde tato tradice žije. Pokud Valtice na jaře navštívíte, můžete zde dosyta degustovat i vy. Nezapomenutelný zážitek nabízí například degustační expozice vín oceněných titulem Salon vín České republiky, umístěná ve sklepních prostorách valtického zámku. Toto prestižní ocenění získá každoročně sto nejlepších vín. Stejně jako valtický zámek patří Salon vín ČR mezi TOP výletní cíle jižní Moravy. Přístupné je i Valtické podzemí, unikátní labyrint, který tvoří obnovené části vzájemně propojených historických vinných sklepů v celkové délce 710 m.
Bohatství Lednicko-valtického areálu
Ve Valticích je toho k vidění opravdu mnoho. Neobyčejné přírodní a kulturní bohatství Lednicko-valtického areálu s řadou klasicistních a romantických staveb, rybníků nebo vodních cest je toho důkazem. Kromě valtického zámku vám učaruje návštěva kláštera Milosrdných bratří, který byl založen v roce 1664. Tato budova je jedinečná tím, že sloužila jako jedna z nejstarších nemocnic na území našeho státu. V 18. století v klášteře fungovalo známé chirurgické učiliště. Po bitvě tří císařů byl klášter spolu s přízemím valtického zámku a františkánského kostela upraven na provizorní lazaret, ve kterém lékaři ošetřovali raněné vojáky. Členové řádu Milosrdných bratří kdysi ve Valticích měli i zahradu s léčivými bylinami. A právě na tuto tradici navazuje dnešní bylinková zahrada, která se nachází v těsné blízkosti zámku, na ploše bývalého zámeckého zahradnictví. Pěstuje se zde více než tři sta druhů rostlin.
Ani okolí Valtic vás nezklame. Přírodní skvosty a čarokrásná zákoutí harmonicky střídají kouzelné budovy a různé památky. Bezpochyby dominantní stavbou v prostoru mezi Valticemi a Lednicí je vyhlídka Kolonáda, též zvaná Reistna, která je považována za imitaci Glorietty vídeňského Schönbrunnu. Památník ve tvaru oblouku se dvěma bočními křídly a dvaceti čtyřmi korintskými sloupy nechal postavit kníže Jan I. jako vzpomínku na svého otce - knížete Františka Josefa I. a na tři v mládí zemřelé bratry. V bočních křídlech naleznete schodiště na terasu, která vám poskytne ojedinělý pohled na všechny světové strany. Uvidíte Malé Karpaty, Valtice a Lednici, Mikulov, Pálavu či rybník Nesyt a Dolní Rakousko.
Kromě vinařských akcí můžete ve Valticích vidět také ukázku manévrů uniformovaných jednotek klubů vojenské historie, která probíhá v dubnu v zámeckém parku.
