 Obelisk v DS.jpg)
Na počest císaře Františka I. se park nejprve nazýval Františkov (Franzensberg), lidově „Francl“. Později byl přejmenován podle francouzského historika Ernesta Denise, který se zasloužil o popularizaci české historie a v Paříži dokonce založil českou knihovnu. Na přelomu května a června se z parku každoročně odpalují úvodní ohňostroje soutěžní přehlídky ohňostrojů s názvem Ignis Brunensis.
Vojáci zabrali vše - honosné budovy i obyčejné domácnosti
V období napoleonských tažení zažívalo Brno i jeho obyvatelé těžké časy. Po obsazení Brna si chtěli francouzští maršálové a generálové užít zaslouženého odpočinku, a tak zabrali ty nejhonosnější šlechtické paláce. Vojáci se pak ubytovali v obyčejných měšťanských domech a klášterech. Ti už ale o velkém pohodlí mluvit nemohli, protože jich na jeden dům připadalo dvacet i více. Ještě hůře na tom byli původní majitelé domů. Častokrát spali na lavici nebo dokonce na zemi, protože na ně jinde nezbylo místo. Navíc nebylo výjimkou, že Brňané bydlící v přízemních bytech museli přepustit své příbytky k ustájení koní. Ale ani to nebylo zdaleka všechno. Měšťané, kteří nezvané návštěvníky ubytovali, se museli postarat i o jejich obživu. A aby toho nebylo málo, samo město muselo plnit velmi tíživé rekvizice. To znamená, že Francouzům muselo dodat 5000 párů bot, každodenně potom 26 000 liber (přibližně 11,8 tun) masa, 20 000 bochníků chleba a 14 000 porcí ovsa a sena. Tento způsob získávání potravin na cizím území byl běžný. Vojáci nejprve požádali zástupce měst a vesnic, aby jim vydali přesně stanovené množství surovin.
Náklady za vybrané zboží měla uhradit vláda země, která válku prohrála. Doba ale byla zlá a plnění objednávek nebylo pro Moravany vůbec jednoduché. Obvyklé proto bylo násilné rekvírování a zabírání všeho, co bylo po ruce. Je nutné poznamenat, že se tak často dělo za horlivé asistence místních obyvatel. Někteří vojákům totiž rádi pomáhali při vyhledávání uschovaných zásob.
Brno plné vězňů a raněných
Jak už víte, v průběhu bitvy v odpoledních hodinách začali Francouzi do Brna přivážet první raněné a také zajatce. Postupně jich byly tisíce. Někteří vojáci měli tržné rány, jiným chyběly končetiny nebo oči. Mnozí měli roztříštěnou hlavu a vážná střelná zranění. Také pohled na koně přinášel jen smutek. Kvůli zraněným nohám nemohli vstát a cukali sebou ve velkých bolestech. „Byli jsme tak dojati, že jsme plakali jako malé děti,“ píše farář Horký. Spolu s raněnými dopadl na město i další úder - rychle se šířící epidemie tyfu, která kosila lidi po desítkách. Její řádění zastavily až první mrazy kolem Vánoc. Poslední hořkou kapkou pro Moravu byly válečné reparace, které poražené Rakousko muselo zaplatit vítězné Francii. Významnou část z nich muselo zaplatit také Brno. Lidé si začali zoufat.Toho nejhoršího byla moravská metropole zbavena 12. ledna, v den, kdy odtud odešel poslední francouzský voják.
Odkud je nejhezčí výhled na Brno?
Všechny zmiňované útrapy navždy připomíná právě obelisk v Denisových sadech. Samotný památník byl také svědkem úderu blesku. Během bouřky v květnu roku 1887 zasáhl blesk vrchol jehlanu, následně sjel po západní straně obelisku a rozštípl několik kvádrů. Ty potom kameníci vyměnili, drobné prasklinky ale na povrchu přetrvaly dodnes. Kromě vzpomínek můžete park využít k zábavě i odpočinku. Při procházce po opravených hradbách možná potkáte muzikanta s harmonikou nebo brněnské tanečníky – učitele salsy. Zlatým hřebem je však hlavně to, že je odtud jeden z nejromantičtějších výhledů na Brno. Uvidíte například hrad Špilberk nebo Mendlovo náměstí se starobrněnským klášterem a gotickou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí dostalo jméno po slavném vědci Johannu Gregoru Mendelovi. Tento opat augustiniánského kláštera na Starém Brně se proslavil objevením základních pravidel dědičnosti a byl zakladatelem genetiky. Smutné však je, že se slávy a uznání nedožil. Své pokusy s křížením jestřábníků totiž považoval za nesprávné, a tak experimenty omezil. Jeho dílo docenili zahraniční vědci až na začátku 20. století. Nelze opomenout ani Mendelův přínos pro meteorologii a šlechtění včel. Byl první na světě, kdo popsal výskyt tornád.
Kvůli svému zájmu o včelaření dokonce nechal na vlastní náklady osázet do té doby pusté jihozápadní svahy Špilberku rostlinami, aby včely měly co opylovat. Nejen zájemci z řad biologů si dnes mohou prohlédnout základy skleníku, ve kterém Mendel pracoval. Naleznou ho v zahradě opatství na Starém Brně, kde sídlí i Mendelovo muzeum.
Další z brněnských památek, které se nachází nedaleko Denisových sadů, určitě znají snad všichni obyvatelé České republiky. Minimálně se s ní někdy setkali při placení. Katedrála svatého Petra a Pavla, takzvaný Petrov, je totiž zobrazena na desetikorunové minci. Tato dominanta si ale určitě zaslouží i vaši osobní návštěvu. Její 84 metrů vysoké věže navrhl architekt August Kirstein. Ačkoliv řadíme exteriér stavby do gotiky, obě věže jsou neogotické. Vnitřní část katedrály má potom převážně barokní podobu.
