 U Spaleneho mlyna.jpg)
Přenesme se proto do deštivého 4. prosince roku 1805. Jako první přijel na smluvené místo Napoleon. „Rozdělejte dva ohně a postavte stan,“ poručil svým vojákům. Po delší době dorazil František, který v neblahé předtuše krutého účtu za prohranou bitvu na setkání příliš nepospíchal. Rakouskému císaři dělal kromě vojáků nezbytný doprovod i kníže Jan I. z Lichtenštejna. Napoleon vykročil vstříc až ke dveřím Františkova kočáru. „To jsou paláce, které mne nutí Vaše Veličenstvo obývat už po dva měsíce,“ řekl prý Napoleon a ukázal rukou na stan u cesty. „V tomto obydlí daří se vám znamenitě, pane, takže není důvodu, abyste se na mě hněval,“ odpověděl podle očitých svědků František. Při této větě se prý na Františkově tváři objevilo něco, co vypadalo jako úsměv. Letmé pousmání hubeného Habsburka oděného do dlouhého redingotu s dvourohým kloboukem na hlavě však záhy vystřídal spíše ustaraný výraz.
Proč se císaři sešli pod lípou?
Původně se měl vzájemný rozhovor obou císařů odehrávat uvnitř mlýna, ale nesnesitelný zápach a nedostatek místa je přinutil změnit plány. Nakonec se jednání muselo uskutečnit venku pod korunou nedaleké lípy. Rozhovor vedli ve čtyřech. Na jedné straně stál František s knížetem z Lichtenštejna a na druhé straně Napoleon, kterému dělal po část rozhovoru společnost maršál Berthier. Císařové se zadumaně prochází pod lípou a občas se zastaví ohřát u jednoho z ohňů. Důstojníci obou státníků si od nich udržují zdvořilý odstup a shromáždí se u druhého ohně. „Škoda, že skoro nic neslyšíme,“ říkají si. Protože vojáci zaslechli jen útržky z rozhovoru a jeho přímí účastnící nezanechali žádný zápis, máme jen částečné informace o jeho obsahu. Císařové prý měli dobrou náladu po celou dobu setkání a na jeho závěr Napoleon řekl: „Tedy Vaše Veličenstvo mi slibuje, že už proti mně nikdy nezačne válku?“ „To přísahám a budu držet slovo,“ odvětil František.
Památné lípě místní začali říkat „císařská lípa“. V její blízkosti byl později vystavěn Janův dvůr, od kterého vedl ke stromu dlážděný chodníček. Téměř za sto let po schůzce císařů byla do průčelí Janova dvora vsazena informační deska s česko-německým nápisem.
„Dva dni po bitvě u Slavkova,
dne 4. prosince 1805,
sešli se císařové František I. a Napoleon
pod protější lípou,
aby smluvili příměří
a ukončili tehdejší krvavou válku.“
Čas ale běžel, roky plynuly a z lípy zbyla jen část ztrouchnivělého kmene, kterému nikdo nevěnoval velkou pozornost. V roce 1919 byla na místě historického setkání vysazena „mladší sestra“ císařské lípy, ze které je dnes vzrostlý strom. Místo legendární schůzky rovněž připomíná nápis na bílé informační ceduli ve tvaru erbovního štítu a také obelisk, kolem kterého místní vysázeli další čtyři lípy. Mohlo by vás zajímat, že část kmene původního stromu, pod kterým se císaři sešli, nezmizela. Můžete ji vidět na slavkovském zámku i ve Vrbasově muzeu na zámku ve Ždánicích, kde napoleonské tématice věnují celou jednu část muzea s více než padesáti exponáty.
Místa kolem Spáleného mlýna jsou záživná pro historiky i sportovce
V okolí Spáleného mlýna se nebudete nudit ani dnes. Zaručeně vám učaruje přírodní park Ždánický les, který je skvělým místem pro výlety. Pokud si chcete vychutnat širší okolí ze sedla kola, máte k dispozici řadu cyklostezek, které vás provedou místními vinicemi a vinnými sklepy, rozkvetlými loukami a zelenými stráněmi. Můžete si vybrat například Moravskou vinnou stezku, Bzeneckou a Mutěnickou stezku či Kyjovskou vinařskou stezku. Ta představuje výzvu především pro ostřílené cyklisty, protože prochází zvlněným terénem Kyjovské pahorkatiny. V devadesáti kilometrech trasy je čekají prudká stoupání, sjezdy v podhůří Chřibů i členité úseky. Odměnou jim ale bude krásná podívaná na lesy, remízky, vinice, sady či pole. Jeden z nejhezčích výhledů je z kamenné rozhledny na Brdu, což je nejvyšší bod Chřibů.
Na jihovýchodním úpatí Chřibů leží město Kyjov, jehož dominantou je renesanční radnice. Přibližně ze stejné doby pochází zámek se sgrafitovou výzdobou od Jana Köhlera, ve kterém je dnes umístěno vlastivědné muzeum. Město je také považováno za středisko slováckého folkloru. Každé čtyři roky se zde koná folklorní akce s nejdelší tradicí v republice pod názvem Slovácký rok v Kyjově. Tato nejvýznamnější národopisná slavnost regionu se pořádá od roku 1971 a do srdce Slovácka přivádí tisíce lidí. Mimochodem také kyjovský kroj je raritou. Je totiž považován za jeden z nejbohatěji zdobených krojů v Evropě.
