19 / Sokolnická bažantnice

Obraz války na zdi bažantnice

Přístupný je krásný zámecký park spolu se zámeckou oborou (bažantnicí), kterou protéká Zlatý potok a ve které se nacházejí vzácné dřeviny. Po domluvě je přístupná i zámecká kaple zasvěcená Povýšení sv. Kříže. Za povšimnutí stojí zejména nástropní malba v kapli, která se nachází pod erby v rohových medailóncích, a sochařská výzdoba z dílny Ignáce Langelachera. Kaple byla vysvěcena v roce 1750. Bitvu u Slavkova vám tady dnes připomene i francouzský litinový granát zazděný ve zdi bývalé zámecké myslivny.

Nedaleká bažantnice (obezděný park v údolí Zlatého potoka, který protéká jejím středem), resp. zeď této obory, je předmětem horečné diskuze mnoha historiků. Zpochybňována je pravost vyznačení palebního postavení pěti francouzských děl na ní. Ani na stáří samotné obvodové zdi obory nepanují shodné názory - podle některých pramenů pochází až z druhé poloviny 19. století a v době bitvy u Slavkova ještě na současném místě nestála. Nejsou známé důvěryhodné historické prameny, které by potvrzovaly, že Francouzi do prostoru vůbec nějaká děla rozestavili. Navíc by děla musela pálit proti svahu, což by efektivitu zásahů značně snižovalo a ještě by se jednalo o nanejvýš nevýhodné postavení - kdyby nepřítel zaujal pozici na vyvýšenině naproti bažantnici, měl by francouzské vojáky jako na dlani. Na druhé straně lze namítnout jak by pěšáci bez děl mohli čelit náporu asi 30 tisíc nepřátelských vojáků sestupujících z Prateckého návrší? Ať je tomu jakkoli, místa, kde se děla údajně nacházela, jsou dnes ve zdi vyznačena sgrafity v podobě pěti křížů.

Šaty dělají „vojáka“

Jisté však je, že v Sokolnicích probíhaly tuhé boje. Možná se ptáte, jak se při různých střetech a bojích zblízka od sebe příslušníci jednotlivých armád odlišovali. O rozdílech v uniformách francouzských, ruských a rakouských vojáků si povíme v následujících řádcích. Francouzské uniformy byly převážně modré, ruské byly zelené a Rakušané nosili bílé kabáty. Odění se lišilo také podle druhu zbraně, u které voják sloužil. Jiné stejnokroje měli pěšáci, kyrysníci nebo dělostřelci. Změny, které prodělávaly všechny tři armády bojující ve slavkovské bitvě, se projevily také v proměně uniforem. Zaváděly se nové typy stejnokrojů a pokrývek hlavy. Zajímavostí je, že u francouzské armády, na rozdíl od armády rakouské a později i ruské, zcela nezmizel klasický cop – u císařské gardy byl dokonce předepsán.

Jedním z mužů, který v Sokolnicích velel na francouzské straně, byl i Philippe-Antoine d´Ornano, bratranec samotného Napoleona a jeho oddaný generál. S francouzským císařem ho pojí nejen příbuzenství, ale i jedna pikantnost. Jedenáct let po bitvě u Slavkova se hrabě d´Ornano oženil s ovdovělou hraběnkou Marií Walewskou. Šlo o bývalou Napoleonovu milenku, která francouzskému císaři v roce 1810 dokonce porodila syna Alexandra. Marie doufala, že si ji Napoleon vezme za ženu. Pro něj ale sňatek z politických důvodů nepřipadal v úvahu, a tak přiměl hraběte Walewského, a to zejména vysokým finančním darem, k uznání otcovství dítěte.

Pokud sjedete od Mohyly míru, zastavte se na chvíli na silnici z Prace do Sokolnic a rozhlédněte se po okolí. Před sebou budete mít jihozápadní část bojiště, kde boje probíhaly po celý den. Část francouzského Soultova armádního sboru měla za úkol udržet nepřátele v prostoru mezi Kobylnicemi a Telnicí a počkat na příchod posil – 3. sboru maršála Davouta.

V centru obce poblíž návsi leží romantický rybník s ostrůvkem; na vodních plochách v širším okolí obce se pak zájemcům nabízí i možnost sportovního a rekreačního rybolovu. Severozápadně od obce se nachází chráněná oblast Údolní niva řeky Dunávky. Jedná se o jedinečný biotop s názvem Žabárník, který je domovem mnoha ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, plazů a dalších živočichů.

Oblast je součástí mikroregionu Cezava, který sdružuje 5 obcí (Kobylnice, Sokolnice, Telnice, Žatčany a Újezd u Brna). Na jejich území se kromě přírodních zajímavostí nacházejí i mnohé další historické a církevní památky.