Zastírací manévr, kterým měl rakouský kníže Rosenberg odlákat nepřítele z hlavního směru ústupu, se nezdařil. Francouzi tedy už zjistili, že rakouská císařsko-královská armáda míří do Znojma. Po tom, co se 9. července arcivévoda dovídá o nebezpečí, které mu hrozí od Marmontova sboru, se bez meškání rozhoduje k pochodu na Znojmo. Trén neboli vojenský zásobovací oddíl a značná část rakouských ustupujících sborů do Znojma dorazily ve tři hodiny ráno 10. července. Hlavní síly 4. francouzského sboru maršála Massény jsou vzdáleny více než den usilovného pochodu v okolí Hollabrunnu. Mnohem větší riziko v té chvíli představují tři divize pěchoty, lehké jezdectvo a třicet děl 11. Marmontova sboru, který postupuje od Dyjákovic a je od Znojma vzdálen již jen několik hodin. Rakušané ještě nejsou zdaleka kompletní. Některé části sborů se pohybují ve vesničkách u Znojma, zadní voj dokonce ještě na území Dolního Rakouska.
Střídavé úspěchy na obou stranách
Marmont zamýšlí, že po levém břehu Dyje pronikne až k oblekovickému mostu na jihovýchodním okraji Znojma a rozdělí ustupující armádu na dvě části. Tomu chce samozřejmě arcivévoda Karel zabránit, a proto formuje obranu složenou z pěti jízdních brigád a dvanácti jezdeckých pluků. Jejich úkolem je vytvořit široký obranný oblouk, který má Marmontovi zabránit v obsazení prostoru jižně od Znojma do doby, než přejde poslední císařsko-královský sbor. Marmontův desetitisícihlavý sbor v odpoledních hodinách dne 10, července ihned z chodu přechází do útoku na Dobšice a okolní obce. Tak začíná dvoudenní bitva u Znojma.
První den boje zuří zejména u Dobšic. Nad obcí je rozmístěno dvacet francouzských děl. „Prásk, prásk, “ ozývá se hluk a lomoz, jak dělové koule dopadají na dobšické domky. Není divu, že obec krátce na to vzplane. Armády se v držení Dobšic toho dne několikrát vystřídají. Teprve navečer se Marmont zcela přesvědčil, že oproti němu stojí opravdu celá císařsko-královská armáda. Její počet odhaduje na 40 000 hlav. A to rakouské stavy ještě podcenil. Historické prameny většinou uvádí, že jich bylo okolo 60 000. Marmontových 10 000 mužů je proti přesile bez šance. Proto posílá posly s žádostí o pomoc jednak směrem, kde tuší přítomnost Massénova sboru, a pak i za Napoleonem, který po bitvě u Wagramu zůstal na sídle ve Wolkersdorfu nedaleko Vídně a čekal na zprávy o ústupu nepřítele. Jednoho úspěchu se ale Marmont toho dne ještě dočkal. Ve večerních hodinách totiž na Dobšice zuřivě zaútočil francouzský 81. řadový pluk a doslova odtud vymetl rakouské granátníky. Přímětice, Kuchařovice a Suchohrdly jsou stále ještě v rakouském držení. Arcivévoda Karel ví, že hromadný ústup na Moravské Budějovice i kvůli pomalému pohybu vozatajstva už ten večer nepřipadá příliš v úvahu, a proto vysílá za Marmontem do jeho stanu v Dobšicích velitele 1. sboru Bellegarda s nabídkou příměří. Marmont však už má zprávu od Massény, že co nevidět dorazí, a proto rezolutně odmítá.
Tma přinesla dočasný klid zbraní
Arcivévoda Karel se přesunuje do obce Olbramkostel a následně vydává dispozice k rozestavení vojsk na další den. Manévry jsou za občasných zmatků prováděny ještě v noci na 11. července. Nazítří se mohou Rakušané „těšit“ na početnější protivníkovu posilu.
Napoleon dal již 10. července ráno do pohybu všechny volné síly. Kolem desáté hodiny večerní se pak francouzský císař se svou gardou, dvěma divizemi kyrysníků a 2. sborem maršála Oudinota už pohybuje poblíž Laa. Oudinot se se svými granátníky účastnil už i bitvy u Slavkova. Na Znojmo směrem od Mikulova míří i další známý ze slavkovské bitvy - maršál Davout a jeho 3. sbor a přibližují se i další jednotky. Končí první den bitvy. Nejdůležitějším místem bojů o přístup do prostoru pod Znojmem byly právě Dobšice.
Dobývat se dají i vinné sklípky
Ve vzduchu lze střelný prach tady ucítit i v současnosti. Události bitvy totiž každoročně v červenci v Dobšicích znovu ožívají. Součástí pietního aktu je věrná rekonstrukce historických událostí s děly i vojáky v dobových uniformách. Sami pak máte možnost také „dobývat“, a to dobšické vinné sklípky. Součástí akce je možnost degustace a doprovodný hudební program. Za vínem se ale můžete do těchto míst vypravit i kdykoliv jindy. Dobšice nabízí tři vinařské sklepní uličky s velkým množství vinných sklípků, které se mohou pochlubit kvalitním vínem i krásnými interiéry, v nichž je radost posedět a ochutnat různé vzorky. V obecním sklepě se můžete pokochat také pohledem na fotografie z rekonstrukce bitvy.
Všechny padlé z bitvy u Znojma lidem navždy připomíná napoleonský památník, který byl v obci slavnostně odhalen v roce 2002. O čtyři roky později byl veřejnosti představen další menší pomníček na místě nálezu hromadného hrobu padlých vojáků. Osobité místo mezi dobšickými památkami zabírá také barokní trojboká kaplička, sousoší Piety u silnice do Znojma nebo smírčí kříže.
Při putování po místech bitvy u Znojma vám může pomoci také tematická naučná stezka s informačními panely (více na http://www.dobsice.cz/mapa.html).